Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách – běžně označované jako těžební limity – jsou usnesením vlády z roku 1991, které definuje oblasti, ve kterých jsou zásoby uhlí pro další těžbu odepsané.

Vládní usnesení je stále platné a závazné. V případě, že by některé z těžebních společností žádala o povolení těžit „za limity“, příslušný státní orgán je povinen každou takovou žádost zamítnout.

Limity se týkají celkem 6 lokalit v blízkosti měst Most a Litvínov.

Mapa těžebních limitů

http://www.archiv-greenpeace.cz/zitnebotezit/postup.tezby.jpg

V případě jejich prolomení a zahájení těžby v dotčených oblastech by tak došlo k:

  • likvidaci obcí Horní Jiřetín, Černice a Havraň
  • přiblížení lomu ČSA do těsné blízkosti města Litvínov
  • přiblížení lomu Bílina do těsní blízkosti obce Mariánské Radčice

Existence těžebních limitů tak chrání existenci několika obcí s tisíci obyvateli i důstojný a zdravý život dalších obyvatel, kteří by se v případě dalšího přiblížení dolů k jejich domovům museli potýkat se zásadním nárůstem prašnosti, hluku a dalšími problémy.

Těžba by přitom po prolomení měla pokračovat až do roku 2120, se jmenovanými problémy by se tedy potýkali až prapravnuci současných obyvatel.

Strana zelených je ze všech těchto důvodů zásadním obhájcem platnosti limitů. Vláda, jíž byli zelení součástí, dokonce v roce 2008 svým usnesením územní limity znovu potvrdila.

Nepřímé důsledky pokračování těžby

Kromě důsledků přímých – bourání obcí a posunování dolů – by mělo prolomení limitů také celou řadu nepřímých negativních důsledků.

Za limity se nachází 750 milionů tun uhlí. Analýza Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy náklady na jejich spálení – v důsledku poškození životního prostředí a nutnosti rekultivace krajiny a zvýšených nákladů na zdravotní péči občanů – vyčíslila na 1,2 bilionu korun.

Česká republika navíc v současné době velkou část energie, kterou vyrobí, vyváží. (Kolem 17 TWh elektřiny ročně, vyrobíme přitom celkem 87 TWh.) V posledních letech navíc spotřeba v reálu – na rozdíl od vládních prognóz – spíše klesá. Prolamovat tedy limity pro zajištění výroby elektrické energie není potřeba – již v současné době jí máme dostatek.

Uhlí je jednou z hlavních příčin špatné kvality ovzduší, devastace a zaostávání rozsáhlých oblastí České republiky, i enormních tuzemských emisí skleníkových plynů. Z dlouhodobých výzkumů dopadů povrchové těžby uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP) vyplývá jednoznačně jejich negativní vliv na životní prostředí a tím i na zdraví tamějších obyvatel. Těžba uhlí vedla prokazatelně ke zvýšení úmrtnosti a zpomalenému vývoji dětí a poznamenala také genetickou výbavu dotčených obyvatel s negativním vlivem na další generace. Tzv. externí náklady vyvolané těžbou uhlí podle výpočtů vědců z Univerzity Karlovy stojí každoročně 60 miliard korun. Platí je stát a domácnosti, zatímco mnohamiliardové zisky tečou opačným směrem, tedy k několika vlastníkům těžebních firem.

Vedle zdraví má těžba výrazně negativní vliv také na podobu sociální struktury obyvatel, kterou narušuje, a v neposlední řadě na bezpečí obyvatel a životní prostředí v předhůří Krušných hor obecně. Těžba pod úpatím Krušných hor odlehčuje patu jejich svahů na delším úseku a představuje geologicko-stabilitní a bezpečnostní riziko. Prolomení územních ekologických limitů by znamenalo také možné otevření cesty k vyvlastňování. Protože limity implicitně definují zachování sídelní struktury a krajiny nepoškozené těžbou jako „veřejný zájem“, zaručuje jejich platnost také trvalost majetkoprávního vztahu obyvatel vesnic za limity k nemovitostem v osobním vlastnictví. Zrušení limitů by, za předpokladu iniciativy zainteresovaných podílníků (hl. důlní společnosti) směrem k definici těžby uhlí jako „veřejného zájmu“, mohlo vést k pokusům o vyvlastnění majetku obyvatel, kteří nemovitosti odmítnou prodat.

A co s nezaměstnaností?

V dolech je v současné době zaměstnáno přibližně 1 600 zaměstnanců. Podle tvrzení zástupců těžebních společností by prolomení limitů – a následné rozšíření těžby – přineslo dalších přibližně 8 000 pracovních míst.

V samotných obcích, které by byl těžbou zlikvidovány, však v současné době pracuje více než 800 lidí. Ti by o práci v důsledku pokračování těžby přišli. Dalších 4 000 – 5 000 lidí by přišlo o práci v litvínovské chemičce, která by byla v důsledku těžby zničena.

Rozšíření těžby by tedy za cenu devastace krajiny a nákladů ve výši 1,2 bilionu korun přineslo pouhých několik tisíc pracovních míst navíc oproti současnému stavu.

Nové pracovní příležitosti však lze – v souladu s programem Strany zelených – vytvářet daleko lépe. Velkou příležitost představuje stavebnictví – programy zateplování budov a jejich další úpravy na nízkoenergetický standard umožní nejen zaměstnat tisíce lidí, ale také sníží spotřebu energie a omezí potřebu vůbec uhlí těžit.

Jak ukazuje příklad Německa – velkou příležitost představuje také rozvoj technologií spojených s obnovitelnými zdroji. U našeho souseda toto odvětví v současné době zaměstnává statisíce lidí a jejich počet stále vzrůstá.

Facebook

Kontaktujte nás

Budeme rádi, pokud nás budete kontaktovat. Vyberte si, komu napíšete.
love