6. 3. 2015

Přinášíme přepis příspěvku Ing. Vladimíra Buřta, starosty Horního Jiřetína, na posledním krajském zastupitelstvu, kterého se zúčastnil i ministr průmyslu Mládek.

Ing. Vladimír Buřt (Hnutí PRO!kraj) :

Vážený pane hejtmane, vážený pane ministře, vážení členové zastupitelstva, vážení hosté.

Rád bych se krátce vyjádřil k předchozím příspěvkům. Chtěl bych především zdůraznit, že ochrana domova a ochrana krajiny není politickým jednáním. Je to přirozená záležitost. Jestliže lidé a jimi zvolení zastupitelé hájí domov, to rozhodně není politika prioritně. Zdůraznil bych, že důležité jsou limity schválené v roce 1991, byly schválené s obrovským předstihem. Tvůrci limitů, zejména pan Dejmal, počítali s tím, že povrchová těžba v uhelných velkolomech bude ukončována postupně, dali jednotlivým dolům i spotřebitelům uhlí čas, aby se přizpůsobili závěrům usnesení vlády z roku 1991. Bylo to dlouhé období, u lomu Československé armády to bylo 30 let, ale například u velkolomu Vršany, u velkolomu Bílina je to na 50 nebo 60 let. Nebylo to špatné rozhodnutí, ale naopak to bylo prozíravé rozhodnutí, které nepočítalo s tím, že se za rok, za dva roky, nebo za pět let zavřou všechny doly a propustí se všichni lidi a zavřou se všechny tepelné elektrárny. Je to nesmyslná interpretace. Velkolom Československé armády může těžit povrchovým způsobem ještě cca 7, 8 let a ostatní velkolomy, bez ohledu, zda budou na Bílině prolomeny limity nebo ne, mohou těžit ještě desítky let , Vršany asi do roku 2055, Bílina bez prolomení limitů do roku 2030, jinak až do roku 2050 a Chomutov do 2035, tuším. Toho času bylo strašně moc, všichni měli možnost se tomu přizpůsobit. Není to vina Horního Jiřetína, je to vina někoho jiného. Limity, všechny zainteresované strany, pan Dymák argumentoval. Bere to tak, že se nebude nic dít, nebude se modernizovat, žádná teplárna v České republice, nebude se přecházet na kvalitnější způsoby výroby tepla. A to je špatný předpoklad. Usnesení z roku 91 počítalo s tím, že bude klesat spotřeba uhlí díky úsporám, přechodu na bezemisní výrobu tepla atd. Skutečnost je trochu posunutá.

Dále zaznívají argumenty, že usnesení o limitech bylo naplněno a už nemá smysl. Je to další zavádějící a nepravdivá záležitost. Limity byly stanoveny jako nepřekročitelná hranice, za kterou nemá postoupit povrchová těžba, ale zároveň byl mimořádně důležitý nástroj pro obce a města ke svému rozvoji. Kdyby nebyly limity, tak by následně nebyly vydány souhlasy s umísťováním staveb v chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech. Všechny ty obce, dohromady 24 obcí a měst, by stagnovaly, nemohly by stavět, obnovovat infrastrukturu. Pokud limity padnou, obce zastaví územní plánování, územní rozvoj. A to má jen negativní důsledky na tu oblast.

Další povinnosti, které nebyly naplněny a orgány státní správy nesplnily. Usnesení nařizovalo tehdejším Okresním úřadům, Báňskému úřadu, aby upravily přiměřeně dobývají prostory za limity a aby odepsaly zásoby nebo aby zásoby uhlí převedly ze zásob bilančních do zásob nebilančních.
Sami orgány státní správy neplnily z usnesení spoustu věcí. Chtěl bych říct, že celá kauza je podávána jako spor občanů Horního Jiřetína se zaměstnanci velkolomu Československé armády. Je to nesmysl, je to spor dvou koncepcí budoucnosti regionu Podkrušnohoří. Jedna koncepce počítá s tím, že se bude devastovat, těžit uhlí povrchovým způsobem a že zanikne 25 km čtverečních krajiny, zaniknou městečka a vystěhuje se 2,5 tisíce obyvatel atd. Druhá koncepce je nová šance pro region, počítající s tím, že se krajina obnoví, vytvoří se nová pracovní místa v nových oborech. Co se týče zaměstnanosti, proběhlo jednání se zástupci města Litvínova, Horního Jiřetína s premiérem, byl projednán významný krok – vytvoření sociálního fondu, ze kterého by mzdové náklady lidí, nikoliv podpory v nezaměstnanosti, ale mzdové náklady lidí, kteří by postupně odcházeli z povrchové těžby do prací spojených s obnovou krajiny a vytváření pracovních příležitostí využívající potenciálu obnovované krajiny dnes devastované a postupně obnovované. krajin. – zvýšený odvod těžebních společnosti.

Tento fond by nezatěžoval státní rozpočet, byl by financován ze zvýšeného odvodu vytěženého nerostu. Dnes odvádějí těžební společnosti státu pouhých 1,5 procenta. Vláda jedná o tom, že bude tento poplatek zvyšovat. Ministerstvo financí navrhuje vícenásobné, z tohoto zvýšení by se vytvářel fond. Tyto významné věci by měly zaznívat. V této souvislosti, zda mohu navrhnout úpravu programu k této problematice.

Facebook

Kontaktujte nás

Budeme rádi, pokud nás budete kontaktovat. Vyberte si, komu napíšete.
love